Jiný kafe - cesta kolem světa jinak

13. 11. 2016

2. 8. 2016

Pokušení vycházejícího slunce aneb jak jsme dostali anděla...

Kon'nichiwa, přátelé, rok 2016 nás zavál do Země vycházejícího slunce (ano, to je doslovný překlad názvu Japonska), kterážto nám otevřela velmi pohostinnou a přátelskou náruč. Ještě než nahlédneme do našeho japonského fotozápisníku, který je v celém rozsahu k vidění zde, tak vás zveme na zastavení do Takamatsu, známého především díky jedné z nejkrásnějších japonských zahrad - Ritsurin Garden. Zahrada je to vskutku mimořádná, ale není to jediné pokušení, kterému v Takamatsu můžete být vystaveni J

Zahradní snění se nám poněkud protáhlo a k obědu jsme se tak dostali až kolem půl čtvrté, kdy je řada restaurací zavřená. Když už to vypadalo bledě, namátkově jsme zašátrali v převážně rozsypaným čajem psaném Foursquaru a ocitli jsme se před zvnějšku nikterak zvláštně vypadající sushi restaurací kdesi mimo hlavní tahy. Chtěli jsme se jen rychle najíst, abychom do bullet trainu (p.s. z Prahy do Brna se tu jezdí za cca tři čtvrtě hoďky…) nesedali hladoví.

A opět zafungovala kontraintuitivní nepřímá úměra mezi intenzitou plánování a výsledkem. Když ve čtyři otevřeli, společně s párem před námi jsme se ocitli ve zvláštním podniku s vodní plochou uprostřed a sezením poskládaným kolem ní.

Při druhém pohledu jsme si všimli, že v té vodní ploše je celkem živo, tedy zatím… Takové „just in time delivery“ sushi J

Když jsme přistoupili k rozhodování, co si dáme, museli jsme zkonstatovat, že jakkoliv se naše znalosti japonštiny za posledních pár dní zlepšily o několik set procent, na tohle to přeci jen ještě úplně nestačí:

Inu šli jsme cestou nejmenšího odporu jednoho z mála obrázků v meníčku a dostali jsme toto (2x):

Chtěli jsme však ještě nějakou specialitu. Když selhaly pokusy o verbální i mimoverbální komunikaci s personálem, vydali jsme se léty cestování osvědčenou cestou „ukaž na to, co mají u vedlejšího stolu“…což zafungovalo výtečně:

Při té příležitosti též došlo k posílení česko-japonské družby s párem u vedlejšího stolu sestávajícího se z VIP pána a mladé slečny. Jejich výběr jídel byl sice inspirativní, avšak to nikterak nezmenšilo naše rozpaky, když chvíli po duplikaci jejich objednávky začal pán pomrkávat na mužskou polovičku naší výpravy a dělat zvláštní posunky. Po chvíli se pánův dámský doprovod dostavil s tabletem s otevřeným překladačem, kde se mezi spoustou japonských znaků vyjímala slova „angel of temptation.“

Slečna dokola opakovala slovo „plesent“. Jelikož nám od dob, co cestujeme ve smíšeném páru, podobně laděné nabídky již adresovány nebývají, tak jsme si přeci jen poněkud odvykli J. Nakonec jsme variantu, že by slečna sama byla oním andělem pokušení, také vyhodnotili jako nepravděpodobnou. Byť tedy byla „pleasant“, uzavřeli jsme, že měla na jazyku spíše „present“ (více k nesnázím s „r“ a „l“ v japonštině zde) a že ona sama je spíš než dárkem samotným jen jeho prorokem.

Jak se v Japonsku sluší a patří, tak jsme při vědomí příslibu daru s mírným úklonem poděkovali. Slečna se s pleasant úsměvem odporoučela, aby se obratem vrátila se sklenkou čehosi čirého on rocks. Asi saké, odtušili jsme… Nezbývalo, než ochutnat. Společně se zpovzdálí se zubícím VIP, který přitom spiklenecky ukazoval na honosně vypadající krabici s lahví pod stolem.

Na saké to mělo trošku moc voltů. Po prvním loku týpek začal dělat gesta, jako že je třeba mok chutnat se všemi someliérskými náležitostmi, že je to prý „numba 1 in Japan“ Tak asi jo, bylo to moc dobrý pití. Ale stále nejasného druhu, neb ani zkoumání obalu láhve pro absenci jakékoliv informace v latince nepřineslo stran jeho kategorizace žádný posun.

Mezitím se zhmotnila další, stejně tak nečekaná, část pánova daru, která nás nejprve poněkud zaskočila svým rozsahem a následně dostala kvalitou obsahu. Bylo to sushi z nejtučnějších kousků tuňáka, nejspíš taky jedna z top položek meníčka. Mňammm.

Temptation japonské kuchyně jsme tedy podlehli zcela…ale co ten anděl? Ukázalo se, že jím má být obsah nasdílené lahve. Označení jsme považovali za jeden z příkladů úsměvných strojových mistranslations. Blíže pravdě nás neposunula ani snaha aplikovat na láhev metodu Google translatoru, a tak rozřešení přinesl až Google sám, a to v podobě zjištění, že Tenshi No Yuwaku, překládáno jako „Angel’s Temptation“ je skutečně název zkoumaného alkoholu japonské provenience. Jedná se o fajnšmekry vyzdvihované shochu, o němž si můžete přečíst více třeba zde.

A Tenshi No Yuwaku je dle všeho opravdu „numba 1“.

Na Shinkansen jsme nakonec odcházeli nejen s jedním z dosavadních nej sushi zážitků, ale i s andělem v batohu, protože pán nám při loučení čerstvě otevřenou láhev dal a trval na tom, že si ji musíme odnést. Do konce pobytu jsme měli co pít J.

Díky mu, Japonsku i jeho pokušením za vřelé přijetí!

A jako pokušení k prolistování našeho fotodeníku následuje jeho malá ochutnávka: