Villarické omalovánky

Jsme teď už tři týdny na Novém Zélandu, ale dlužíme vám ještě dva příspěvky z Jižní Ameriky. V prvním z nich se stručně ohlédneme za barevným trekem kolem vulkánu Villarica, ve druhém pak přineseme pár snad zajímavých čísel o jihoamericko-antarktické části naší cesty.

Dýmající Villarica

Z Puerta Monttu jsme se vydali do Pucónu, kde naše jihoamerická putování začalo. Cestou jsme se ještě zastavili v přístavní Valdivii. Největšími baviči na rušných víkendových trzích tu byli zejména lachtani, ale také kormoráni a rackové, kteří všichni čekali u rybího tržiště a prali se o zbytky ryb odhazované prodejci do řeky. Nedaleko stojící obrovské cedule zakazující krmení zvířat tak působily až trapně. Koupili jsme výtečnou rybu a kilo malin. Ještě se silně červenými prsty pak mužská polovička neodolala možnosti podívat se do útrob vyřazené vojenské ponorky.

Ponorka ve Valdivii

V Pucónu jsme se podruhé ocitli místo na jaře na začátku podzimu. Počasí nám však přálo a tak jsme hned další den vyrazili na čtyřdenní trek kolem klasicky tvarované sopky Villarica (2847 m.n.m.). Dýmající kráter, lávová pole, černý sopečný prach. To jsou základní obrysy sopečné krajiny.

Vulkán Villarica

Lávová pole kolem Villaricy

Na černém pozadí pak ale s o to větším důrazem vystupuje paleta zelení lesů v údolích. A nejsou to ledajaké lesy. Na první pohled zaujme jednak lišejníková výzdoba, visící ze stromů v hustých trsech, a jednak hojná přítomnost jurských poslů - chilských araucarií (blahočtů chilských, Araucaria araucana). S dužinatým listojehličím ve tvaru žraločích zubů vypadají jako kříženina palmy a netřesku, připomínající faunu z dob dinosauřích. Více o araucariích tady.

Pohádkový les

Kmen araucarie

Kromě Villaricy je cestou k vidění spousta dalších vulkánů, nejlépe pak vysoký Lanín (3776 m.n.m.), Quetrupillán, Mocho a Choshuenco. Voda je vzácná, protože porézním sopečným prachem rychle mizí pod zemí. Pokud však zůstane na povrchu, její barva krásně vyniká, jako například v trefně pojmenované Laguně Azul.

Vulkán Lanín 

Laguna Azul

Pozadu nezůstává ani květinová výzdoba v převažujícím žlutém hávu. Po hodinách chůze po žlutých kobercích jsme se dostali až k řece Puesco a tam trek zakončili po rybářsku. Poté jsme uzavřeli i kruh započatý v říjnu loňského roku v lázničkách Los Pozones. Následovaly už jen nákupy a návštěva rodea v Temucu a dvě noci v koloniálním a velmi doporučeníhodném Residential Londres v Santiagu.

Cestou k řece Puesco

Rodeo v Temucu

Nashledanou Jižní Ameriko a děkujeme za všechno!