Kdo nebyl v chilském národním parku Torres del Paine, jako by ve světě trekkingu vůbec nebyl. Právě tyhle módní vlny jsou nám proti srsti. Jak z podstaty, tak pro jejich následky v podobě přelidněnosti módou stižených míst. Viz peruánské Machu Picchu, ekvádorské Galapágy, argentinské Iguazú, atd. Zatímco však uvedená místa alespoň neskrývaně fungují na principu „přišel, viděl, odešel“, TdP se stále ještě snaží prezentovat jako destinace pro „world class trekking“.
 |
| Torres del Paine |
Pokud si ještě vzpomenete, tak původně jsme do TdP chtěli jet během Vánoc a většině lidí se tak vyhnout. Když tahle možnost padla, byli jsme na hraně, zda tam vůbec jezdit. Ve prospěch kladného rozhodnutí nakonec rozhodla stávka popsaná v minulém příspěvku. Kvůli ní bylo v době našeho příjezdu v parku nejméně lidí za poslední léta. To vypadalo slibně...ale...
 |
| Jezero Pehoe |
První ťafku dostanete už při vjezdu do parku, kdy zaplatíte 30 dolarů, zatímco místní jen 8. Věděli jsme o tom dopředu, ale stejně to naštve. „Ulítlé“ jsou pak i ceny všeho ostatního – místní dopravy, tábořišť, lodí, potravin. Služby jsou buď zmonopolizované nebo zkartelizované, ceny předem dohodnuty. Významné části parku leží na soukromých pozemcích, kde jejich nenažraným majitelům platíte znova to, co jste doufali mít zaplaceno již v předraženém vstupném do parku (zdaleka nejvyšším, které jsme kde platili). A úroveň služeb tomu navíc vůbec neodpovídá.
 |
| Cuernos |
I místní v Puerto Natales nám potvrdili, že lidé podnikající v turismu si tu během tří měsíců vydělají na celý rok. Refugia a placené tábořiště rostou jak houby po dešti a jsou umísťována tak, aby bylo co nejsložitější dojít během dne z jednoho neplaceného tábořiště do dalšího. Díky houstnoucí síti refugií s postelemi a veškerým servisem se do parku dostávají tisíce lidí, kteří by na „normální“ trekking nikdy nevyrazili. Nic osobního proti nim, ale pak stran Torresu nemluvme o světovém trekkingu, ale o pěkné procházkové destinaci.
 |
| Bukové lesy |
I při extrémně nízké návštěvnosti v době našeho pobytu jsme v tzv. „W“ potkávali až několik set lidí za den. Není nám vůbec jasné, jak to musí vypadat, když je návštěvnost standardní. A to tu přitom není nic až tak výjimečného. Krásný jistě je ledovec Grey, ale podobných je v Patagonii desítky. Granitové věže Torres a Cuernos stojí za zhlédnutí, ale třeba v argentinském NP Los Glaciares mají mnohem krásnější v čele s Fitz Roy a Cerro Torre, je to zadarmo a s řádově menším počtem lidí.
 |
| Ledovec Grey |
Pokud tedy chcete skutečně trekovat, tak na Torres del Paine zapomeňte. Je to marketingem nafouknutá bublina, ideální na procházky hojně přítomných skupin evropských a amerických důchodců, ale divočinu ani klid tu nehledejte, snad jedině v zimě na sněžnicích.
 |
| Guanaco |
Žádné komentáře:
Okomentovat